Obsah

Kontakt

Pro náš dům, z.s.

Veveří 102

616 00 Brno

www.pronasdum.cz

www.ospronasdum.cz

Odběr zpravodaje

Měřidla v bytech aneb k čemu nám slouží a jak o ně pečovat?

V každé domácnosti najdeme spoustu měřidel a popravdě řečeno se příliš nezabýváme tím, zda se k nim váže nějaká legislativa či nějaké povinnosti. Asi každý z nás má doma váhu, kuchyňské odměrky, pravítko, krejčovský metr či hodiny, někdy i přístroj na měření krevního tlaku. Všechna zařízení, která měří ve fyzikálních jednotkách (v metrech, litrech, gramech, sekundách, atp.), jsou měřidly podle zákona o metrologii (zákon č.505/1990 Sb.), o které je třeba určitým způsobem pečovat. Pokud taková měřidla používáme pouze pro vlastní potřebu, nemáme jako uživatelé povinnosti žádné. Jakmile však by takové měřidlo mělo sloužit jako pomůcka pro stanovení nějaké ceny či množství prodávaného zboží, stane se tzv. „stanoveným měřidlem“, jehož správná funkce je pod státním dozorem. Všichni víme, že v obchodech musí mít pravidelně „kontrolované“ váhy, že u benzínových čerpacích stanic jsou metrologické plomby garantující správnost měření množství pohonných hmot odebraných z výdejního stojanu. V zásadě platí, že o stanovená měřidla je třeba náležitým způsobem pečovat, přičemž tuto povinnost má vždy provozovatel či uživatel konkrétního měřidla. Obvykle je to ten, kdo prodává či dodává produkt, jehož množství a tím i cena se stanoveným měřidlem určuje. Na konstrukci, výrobu a zkoušení těchto měřidel se vztahuje řada speciálních předpisů (zákonů, vyhlášek, norem, atp.).

V bytových domech a v bytech máme paletu stanovených měřidel poměrně pestrou a proto stojí za to, podívat se na ně blíže.

Elektroměry a plynoměry

Tato měřidla, bez ohledu na to, zda slouží jednotlivým bytům či celému domu, jsou vždy v majetku a správě příslušného dodavatele, tedy poskytovatele elektrické energie nebo plynu. Jejich povinností je péče o měřidla a zabezpečování jejich pravidelného ověřování. V případě plynoměrů činí tato lhůta 10 roků, pro elektroměry pak 16 roků. V případě těchto měřidel nemá vlastník domu žádné povinnosti.

Vodoměry

Vodoměrů můžeme v domě najít více druhů a také se na ně vztahují různá pravidla. U hlavního (tzv. patního či fakturačního) vodoměru na studenou vodu platí obdobná pravidla, jako u plynoměrů a elektroměrů – měřidlo je v majetku a správě dodavatele vody a doba trvání platnosti úředního ověření činí 6 roků. Ani v tomto případě nemá vlastník domu žádné povinnosti.

Druhou důležitou skupinou vodoměrů jsou vodoměry bytové pro studenou a teplou vodu. Ty by měly zabezpečit měření pro všechna výtoková místa v domě (tedy nejen v bytech). Zatímco pro instalaci bytových vodoměrů pro studenou vodu není uložena zákonná povinnost a jejich instalace je vždy na rozhodnutí vlastníka objektu, v případě měření teplé vody je tato povinnost stanovena zákonem o hospodaření energií a příslušnými prováděcími vyhláškami (vyhláška č. 194/2007 Sb. novelizovaná vyhláškou č.237/2014 Sb.) a jejich instalace je povinná.

Uživatelem této skupiny měřidel je vždy vlastník objektu, který na základě náměrů bytových vodoměrů rozpočítává náklady na dodávky vody pro jednotlivé byty a k jeho povinnostem patří zabezpečování jejich pravidelného úředního ověřování. Vlastníkem bytových vodoměrů je zpravidla také vlastník domu. V případě domů ve společném vlastnictví SVJ je někdy v prohlášení vlastníka uvedeno, že bytové vodoměry patří k bytu. Vzhledem k tomu, že vodoměry (podobně jako radiátory ústředního topení) jsou součástmi systému technického zařízení budovy, bylo by lépe, kdyby i v prohlášení vlastníka byly uváděny jako součást společného technického zařízení domu. Ale i v těch případech, kdy jsou bytové vodoměry majetkově ve vlastnictví vlastníka bytu, nic to nemění na odpovědnosti vlastníka domu, tedy SVJ jako právnické osoby, zastoupené obvykle výborem nebo pověřeným vlastníkem, za správnou funkci těchto vodoměrů a jejich pravidelné ověřování. Tato povinnost vyplývá z toho, že vlastník domu vodoměry užívá k rozúčtování nákladů na dodávky vody.

Pro bytové vodoměry na studenou a teplou vodu platí, dnes už sjednocená, ověřovací lhůta v trvání 5 roků (vyhláška č. 120/2015 Sb.). Jsou-li v domě další vodoměry na studenou či teplou vodu, které z jakéhokoliv důvodu neslouží k poměrovému rozdělování nákladů na poskytování  studené či teplé vody, potom je doba trvání platnosti jejich úředního ověření odlišná, a to pro studenou vodu v trvání 6 roků a pro teplou vodu v trvání 4 roků. Běžným příkladem může být vodoměr na studenou vodu, který měří množství studené vody spotřebované pro přípravu teplé vody v domovní kotelně či domovní boilerové/výměníkové stanci. Patní měření teplé vody (v případě napojení více objektů na jednu výměníkovou stanici) není příliš časté – v takovém případě činí doba trvání platnosti úředního ověření patního měření 4 roky. 

Měřiče tepla

Měřiče tepla (jiným slovem kalorimetry) slouží k měření množství dodané tepelné energie a toto množství vyjadřují v případě menších měřidel v kWh (kilowatthodinách), v případě větších množství v GJ (gigajoulech – 1GJ=278kWh, 1kWh=3,6MJ). Opět mohou být, podobně jako v případě vodoměrů, v zásadě dvojího druhu. Patní (fakturační) kalorimetr, podle jehož náměru fakturuje dodavatel dodávku tepla (tepelné energie) vlastníkovi objektu, je opět ve vlastnictví a správě dodavatele tepla a jeho provozování se vlastníka objektu netýká. Kromě tohoto patního měřidla může být objekt vybaven i podružnými, tzv. bytovými kalorimetry. Ty slouží k registraci množství tepelné energie dodané otopnou soustavou objektu do jednotlivých bytů či nebytových prostor. Toto poměrové měření tepelné energie pro jednotlivé byty či nebytové prostory je rovněž povinné (na základě stejných předpisů jako bytové vodoměry na teplou vodu) a ve stanovených případech se uskutečňuje prostřednictvím bytových kalorimetrů, v ostatních případech pomocí jiných zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění (zejména indikátorů). Za instalaci a řádné provozování bytových kalorimetrů je zodpovědný vlastník objektu a doba trvání platnosti jejich úředního ověření činí 4 roky.

Indikátory vytápění

Indikátory vytápění, na rozdíl od všech dosud zmíněných přístrojů, nejsou měřidly ve smyslu zákona o metrologii, a tudíž se na ně nevztahují pravidla a zásady shora zmiňované. Na standardní indikátory se vztahuje pouze norma (ČSN EN 834), která stanovuje některé jejich technické parametry, montážní požadavky a údaje potřebné k vyhodnocování jejich náměrů. Indikátory tedy nemají stanovenou dobu použitelnosti (žádnou ověřovací lhůtu) – ta je dána v zásadě pouze jejich předpokládanou životností, kde limitujícím faktorem bývá životnost vestavěné baterie. Dnešní moderní indikátory mají obvykle zaručenou dobu životnosti v trvání 10 roků a potom (i když navenek se jeví stále v dobré kondici) je vhodné uskutečnit jejich plošnou výměnu a tak předejít tomu, že na konci zúčtovacího období bude chybět řada odečtových údajů z indikátorů, které v průběhu roku přestaly z důvodu vyčerpání baterie fungovat. Zbývá dodat, že i když indikátory nejsou měřidly ve smyslu zákona, zodpovědnost za jejich řádné provozování nese, podobně jako u veškerého poměrového měření v domě, vlastník objektu.

Závěrem několik obecných informací, které jsou v praktickém životě bytového domu velmi důležité. Je dobré vědět, že délku ověřovacích lhůt pro jednotlivé skupiny měřidel stanovuje příloha vyhlášky č. 345/2002 Sb., která je prováděcím předpisem k zákonu o metrologii, a že náklady spojené s pravidelným ověřováním či obměnou jdou vždy k tíži správce měřidla. Je také dobré vědět, že nerespektování či zanedbání zákonných povinností při provozování měřidel je zatíženo velmi vysokými pokutami, které jdou k tíži jejich provozovatele, a tudíž v případě poměrového měření v bytovém domě k tíži vlastníka objektu, potažmo k tíži statutárních orgánů odpovědných právnických osob. Členové výborů SVJ či představenstev BD by měli mít na paměti, že používání náměrů z měřidel, u nichž platnost ověřovací lhůty již vypršela, je nezákonné a tudíž podle takto „vadných“ náměrů je nepřípustné provádět rozdělování jakýchkoliv nákladů.  

Protože všechna jmenovaná měřidla jsou technická zařízení, u nichž samozřejmě nemůžeme vyloučit poruchu či technickou závadu, je třeba jejich provoz průběžně sledovat a v případě podezření, že zařízení nepracuje či nefunguje správně, učinit vše pro zjednání nápravy. Tzn. informovat v tomto smyslu správce měřidla, který má povinnost jeho funkčnost prověřit. Je-li i nadále druhá strana (tj. ten, kdo dané zařízení neprovozuje ani nespravuje) přesvědčena o nesprávnosti měření, zákon o metrologii jí dává možnost takové pochybnosti uplatnit písemnou formou u správce měřidla a požadovat jeho úřední přezkoušení u nezávislého metrologického pracoviště. Této žádosti je správce měřidla povinen vyhovět a zabezpečit úřední přezkoušení do 30 dnů. Shledá-li metrologický orgán, že měřidlo je z hlediska metrologických vlastností nevyhovující, je správce měřidla povinen uhradit náklady spojené s úředním přezkoušením a tento stav na vlastní náklad napravit. Shledá-li však metrologický orgán, že měřidlo vyhovuje zákonným požadavkům, náklady spojené s úředním přezkoušením jdou k tíži žadatele.

Je třeba dodat, že v případě indikátorů tato možnost vyplývající ze zákona neexistuje, protože zákon o metrologii problematiku indikátorů (či jiných podobných zařízení pro poměrové rozdělování nákladů na vytápění) neřeší. Obecně existuje sice možnost nechat „podezřelý“ indikátor přezkoušet u výrobce, ale je to jednak velmi nákladné a také právoplatnost výsledného nálezu není nikde právně zakotvena. Proto je v praktickém životě bytového domu v případě nutnosti mnohem rychlejší a levnější provést výměnu diskutabilního přístroje na náklad vlastníka a tak operativně vyřešit a odstranit jinak časově i finančně velmi náročný problém.

Protože tato problematika, když se do ní ponoříme trochu hlouběji, není úplně snadná a jednoduchá, je vždy dobré mít možnost případné problémy či nejasnosti včas konzultovat. Proto se v takových případech vždy obracejte na svého správce, abyste se tak vyhnuli možným problémům zaviněným nepochopením, opomenutím či prodlením.

Autor:

Ing. Jiří  Z e r z a ň

Techem, spol. s r.o.